| Víkend v Praze – tipy na 14. 5. a 15. 5. 2016. Největší narozeniny v Praze za posledních 700 let! |
| Pátek, 13. květen 2016 13:03 | ||||||||||||||||||||||||
|
Po tomto víkendu nebude mít asi nikdo pochyby, kdo se narodil 14. května roku 1316. Jedenáctý český král, král římsko-německý, lombardský a burgundský, moravský markrabě, lucemburský hrabě a především první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské. Karel IV. Narozeninových akcí bude během víkendu i později nepočítaně, tak jsme pro vás vybrali jen ty nejvýznamnější. A do této královské smrště se vešly ještě dvě dostatečně urozené značky: Rolls-Royce a Bentley, i ty předvedou svůj majestát.
Internetové stránky: www.katedralasvatehovita.cz
Internetové stránky: www.rozhlas.cz
Internetové stránky: www.mc-zbraslav.cz
Internetové stránky: sraz.rollsroyceclub.cz
Pražský hrad oslaví 700. výročí narození českého krále a císaře Karla IV. kromě představení korunovačních klenotů hned sedmi výpravnými výstavními projekty.
Internetové stránky: www.hrad.cz Foto: hrad.cz, wikimedia.org
Internetové stránky: ngprague.cz
(zmk) |
Velkolepou oslavou u kyvadla na pražské Letné vyvrcholí v sobotu od 16 hodin projekt Karel je King!, který Český rozhlas připravil k 700. výročí narození Karla IV. Kulaté narozeniny slavného panovníka oslaví rozhlas ve velkém stylu. Na akci doprovázené světelnou a laserovou show vystoupí renomované kapely a dýdžejové jako VR/NOBODY, Never Sol, Néro Scartch, Sifon, Aid Kid či Floex. Narozeninovou party pořádá Český rozhlas ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy, Univerzitou Karlovou, agenturou Czech Tourism a Národním památkovým ústavem. Jednotlivé formáty doplněné články, videi a interaktivní grafikou představuje unikátní multimediální web 
Městská část Praha - Zbraslav se připojila k oslavám 700 let od narození otce vlasti Karla IV. sobotními akcemi, které můžete navštívit od 13 až do 23 hodin. Zbraslav své oprávnění slavit významné výročí Otce vlasti Karla IV. čerpá přímo z historie života tohoto nejslavnějšího českého panovníka. Byla totiž prvním místem, kam mladý kralevic Karel zamířil po svém návratu do Čech, aby se poklonil památce své matky Elišky Přemyslovny, pohřbené ve Zbraslavi. Karlův návrat do vlasti a jeho návštěvu matčina hrobu v průběhu sobotního odpoledne připomene příjezd kralevice na Zbraslav a jeho přivítání opatem Petrem Žitavským a delegací českých pánů, chorální latinské nešpory v kostele sv. Jakuba Staršího nebo třetí ročník kulturního festivalu Pole.
Na třetím ročníku srazu vozů Rolls-Royce a Bentley se jejich majitelé a příznivci setkají v pražské Dubči v 10 hodin v areálu parku. Těšit se mohou na příjezd několika desítek různých modelů vozů Rolls-Royce a Bentley, mezi kterými nebudou chybět ani zcela nové vozy jako kabriolet Rolls-Royce Dawn a první SUV automobilky Bentley, model Bentayga. V rámci srazu je připraven bohatý doprovodný program, který zahrnuje sraz automobilových i motocyklových veteránů, výstavu luxusních, sportovních a exkluzivních vozů značek Ferrari, Maserati, Jaguar a dalších. Své křivky předvedou v rámci speciální výstavy k letošní 100. oslavě automobilky BMW také nové i klasické vozy BMW M a BMW M Performance. Návštěvníky po okolí povozí historický autobus Škoda 706 RTO.
Ve Vladislavském sále Pražského hradu budou od neděle 15. května po dva týdny denně od 9 do 17 hodin mimořádně vystaveny české korunovační klenoty. Ty můžete jinak spatřit pouze u příležitosti volby prezidenta republiky. Svatováclavská koruna vytvořená Karlem IV. zde bude tradičně spočívat v historické Gočárově vitríně spolu s žezlem a jablkem, dodanými do této sestavy korunovačních insignií za vlády Habsburků. Přístup do Vladislavského sálu bude obvyklou cestou z jižních zahrad a přes Býčí schodiště. Vzhledem k tomu, že výstava korunovačních klenotů je bezplatná, nebude možná rezervace času a data návštěvy.
Pilotní akce rozsáhlého projektu na Pražském hradě se zaměří na bezmála tisíciletou historii korunovací českých králů, jimž vtiskl závazný řád Karel IV. v polovině 14. století. Hlavním přínosem výstavy v Císařské konírně bude ozřejmění pozapomenutých souvislostí. Poprvé v novodobé historii bude poukázáno na původní gotické složení královských insignií z doby Karla IV. Českou Svatováclavskou královskou korunu doplňovalo jablko a žezlo, jejichž umělecké repliky budou pro tuto výstavu speciálně restaurátorsky zhotoveny a budou vystaveny spolu s dalšími předměty používanými při korunovacích českých králů, které se odehrávaly podle Korunovačního řádu Karla IV. až do 19. století.
Druhou nejvýznamnější událostí bude symbolické zpřístupnění vnitřního a vnějšího triforia katedrály sv. Víta v podobě jejich zjednodušené prostorové rekonstrukce v Jízdárně Pražského hradu. Triforium je totiž památkově nejstřeženější a proto veřejnosti nepřístupný ochoz na vnější i vnitřní straně hlavní lodi katedrály, který je sochařsky bohatě zdobený. Ve výpravné expozici návštěvníci najdou i pohřební roucha z královské hrobky. Bohatá sochařská výzdoba katedrály je pohledově vesměs nedostupná a přitom zahrnuje špičkové práce evropského gotického sochařství. Parléřovské busty zakladatelů a stavitelů katedrály se dochovaly na svých původních místech nepřístupných veřejnosti, proto budou tyto sochařské skvosty předvedeny prostřednictvím jejich věrných sádrových odlitků osazených v kontextu, který bude odpovídat jejich skutečnému umístění.
Se stavbou katedrály sv. Víta souvisí expozice v Tereziánském křídle, kde budou vystaveny neznámé fotografie z Archivu Pražského hradu pořízené v průběhu dostavby katedrály v 19. a 20. století. Výstava Koruna Matky měst představí snahy spolku Jednota pro dostavění katedrály sv. Víta o naplnění odkazu Karla IV. a navázání na jeho myšlenku vybudování hlavního svatostánku země. Prostřednictvím reprodukcí historických fotografií z let působení tohoto spolku v letech 1859 až 1949 se návštěvníci seznámí s průběhem dostavby chrámu a zároveň také se způsoby dokumentování stavebního procesu. Kromě fotografií zde najdete i historické plány a kresby, umělecké návrhy, grafiky, plastické modely a odlitky.
Tento projekt v Rožmberském sále evokuje korunu jako platidlo. Poeticky nazvaná výstava představuje nejslavnější českou minci pražský groš, který dostal do vínku, že bude mincí věčnou. Jeho zaražení roku 1300 umožnilo objevení stříbrného bohatství v okolí Kutné Hory. Podrobně je zde představeno mincovnictví Karla IV., jeho úpadek na konci vlády a po smrti Václava IV., znovuvzkříšení za Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. a ukončení ražby pražských grošů za Ferdinanda I. roku 1547. Expozice přibližuje těžbu zlata a stříbra u nás a návštěvníci se dozvědí i to, co kolik stálo ve středověku a jak se mince padělaly.
Výstava s podtitulem Příběh českých korunovačních klenotů po roce 1918 je historicky prvním pokusem o interpretaci vztahu československého a českého státu a jeho společnosti ke korunovačním klenotům po zániku monarchie. Prostřednictvím jedinečných fotografií a dosud nepublikovaných dokumentů expozice vypráví například o tajném převozu klenotů na Slovensko v době bezprostředního ohrožení státu v září 1938 nebo o vystavení kopií klenotů na světové výstavě v New Yorku v roce 1939, kde se i díky nim stal pavilon v té době již „neexistujícího“ Československa hlavním symbolem rodícího se druhého zahraničního odboje. V posledních letech německé okupace byly klenoty ukryty v románském sklepení Starého královského paláce a právě v těchto jedinečných historických prostorách je výstava umístěna.
Po stopách Karla IV. se můžete vydat po takzvaném Karlově okruhu. Prohlédnete si 26 míst v areálu Pražského hradu a na každém místě se dozvíte to nejdůležitější o stavebních a uměleckých počinech, kterými Karel IV. významně zasáhl do jeho podoby. Trasa prohlídky vede například ke katedrále sv. Víta, Starému královskému paláci nebo ke kostelu Všech svatých.
Výstavu pořádá Národní galerie v Praze a Dům bavorských dějin ve spolupráci s Vědeckým centrem pro dějiny a kulturu východní a střední Evropy při univerzitě v Lipsku ve dnech 15. května až 25. září ve Valdštejnské jízdárně. Postupně představí v Praze i v Norimberku Karla IV. jako mimořádnou osobnost evropských politických a kulturních dějin, jako zbožného, vzdělaného, cílevědomého a prozíravého panovníka, který k prosazení vlastních cílů neváhal použít širokou paletu diplomatických prostředků, lest a taktizování nevyjímaje. Jedním z nezaměnitelných rysů Karlovy vladařské koncepce bylo programatické využívání výtvarného umění a architektury k propagaci císařského majestátu a Karel IV. se tak zapsal do historie jako jeden z nejvelkorysejších uměleckých mecenášů a zakladatelů, současně také jako jeden z nejčastěji zobrazovaných panovníků v dějinách středověké Evropy.